
Pohled na teploměr ráno, člověka opravdu vyděsil, – 10°C. Opravdu zimní počasí na tradiční kladenskou jarní soutěž modelů H, V a P30. Nezbývalo tedy než se teple, velmi teple obléci a vyřazit. Naštěstí jsem měl vše nachystáno, takže jsem jen naložil a vyrazil.
Na letiště to je z Unhošti krátká cesta, že se ani auto nestačilo ohřát na provozní teplotu. Počasí slibovalo parání letové podmínky, což byla pravda, nicméně v průběhu dopoledne se lehce rozfoukalo, sice správným směrem, ale pro modely P30 bylo letiště malé.
Hned po dojezdu na letiště jsme se pozdravili s kolegy, probrali všechny možné a nemožné novinky a hlavně jsme se nahlásili Mílovi na dané kategorie a zaplatili startovné. Na letiště dorazil i Pepa Kubeš se svým stánkem a taky bylo možné zakoupit i všelijaké modelářské nezbytnosti. Mimo toho, bylo možné koupit i prefektně obarvený vlies od Jardy Charváta v pěkných barvách.
Soutěž zahájil Míla, učím se s iPhonem a tak omluvte kvalitu, kompozici a vůbec všechno 🙂
Soutěž začala podle plánu v 9:30. Najednou bylo letiště plné házedel a vystřelovadel. O chvilku později jsme se přidali i s modely P30. Trošku trvá než člověk model sestaví, připraví gumu, doutnák a nakonec všechno zkontroluje. Já jsem začal s P30, bohužel při poslední soutěži mi ulétlo Meteoro a modely v bedně jsou lehce staršího data a bohužel ne úplně zalétané. Což se potvrdilo a s výkony nemůžu být spokojen. Sice v bedně mám zbrusu nové Meteoro, nicméně to není zalétané a tak si ještě chvíli počká.
Skvělé lety s P30 měl Michal Kohutič, jen se u toho pořádně prošel. Na letištní ploše to ještě šlo, ale v oranici se šlo opravdu nic moc.
I tak soutěž docela rychle ubíhala, myslím, že nikdo nezmrnul. Házedla i vystřelovadla člověka docela proženou. P30 samozřejmě nezůstávají pozadu, ale přeci jen mají pouze 5 startů. Snad možná časoměřici stáli stále na místě, ale myslím, že byli docela vytížení a měřili a měřili.
Po 4 startech s P30 mě Pepa Kubeš upozornil, že bych mohl začít létat i vystřelovadla. Původně tedy cosi prohlašoval o 45 minutách a že pojede, ale v dodávce našel vystřelovadlo a soutěžní duch se probudil. Hned mi sdělil, že nalétal 296 s a bude čekat, kolik nalétám já … jako bych byl nějak extra dobrej ve vystřelovadlech … No ulétal mě o 14 s. Tak příště potrénuji a uvidíme 🙂 I tak se ukazuje, že vystřelovadla jsou skvělou kategorií nejenom pro starší, ale i pro mladší, tedy vlastně úplně pro všechny.
Soutěž probíhala vcelku rychle a myslím, že nakonec byli všichni spokojení, jak výkony, tak i výborným počasím, byť na konci byla teplota už jen – 4,5°C.
Míla nakonec všechno spočítal, napsal diplomy, připravil ceny a vyhlásil výsledky.
Výsledkovou listinu v tuto chvíli prozatím nemám, tak aspoň fotografie od časoměřičů.
Díky soutěžícím, časoměřičům i Mílovi, za parádní zimní, tedy vlastně jarní soutěž.
VaPe